středa 17. prosince 2014

Složitá situace ve světě / Vyjádření kajakáře Vébra

Pytel hnoje a kilo sraček. Tupá špína co smrdí jak hnijící tělo sovy. Zkurvená a zhovnělá pseudomikrogení hovno! Píšťalka na sračky. Já seru a seru. Pořád jenom seru. Od rána do večera seru. Ráno vstanu a vyseru hovno a to pak seru celej den. Tahám to ve střevech jako bláto z koně. To co žeru, to taky seru. Tak to vždycky bylo a tak to vždycky bude a taky že z hovna bič neupleteš. Hoven je plnej svět. Lidi si je přehazujou sem a tam a tvářej se u toho jak když věší čerstvě vypraný prádlo. Je to jedno. Každej na to sere. Jsme jak díra na ty hovna. Celej den stojíš a tupě čumíš do tmy, žereš, a pak to sereš!